Revize všech krajt
GENUS ANTARESIA WELLS AND WELLINGTON 1983
Antaresia childreni (Gray 1842) (sever Austrálie)
Antaresia maculosus (Peters 1873) (severovýchod Austrálie podél pobřeží a pohoří jižně od Cairnsu v Queenslandu)
ANTARESIA MACULOSUS BRENTONOLOUGHLINI subsp.nov.
Holotyp se nachází v Australském muzeu.Nalezen 16km východně od Coenu v Queenslandu.Mezi teraristy je znám jako světlý maculosus. Od nominotypického typu se liší světlejším zbarvením. Světlá barva pokrývá min. 60% a tmavé skvrny zabírají max. 40% ve zbarvení povrchu těla. Zatím co u nominotypického druhu je to 50% na 50% nebo více ve prospěch tmavých skvrn. Dorůstá také větší velikosti. Jedinci přesahující 150cm jsou v celku běžní. Tento poddruh je znám z Capeyorku v Queenslandu.
Antaresia childreni (Gray 1842)
Antaresia perthensis (Stull 1932) (Pilbara, Západní Austrálie)
Antaresia saxacola Wells and Wellington 1985 (Centrální Austrálie)
Antaresia saxacola campbelli Hoser 2000 (jihovýchodní vnitrozemí Austrálie)
Antaresia saxacola stimsoni (Smith 1985) (Západní Austrálie)
GENUS ASPIDITES PETERS 1876
Aspidites melanocephalus (Krefft, 1864) (severovýchod Austrálie)
Aspidites melanocephalus adelynensis Hoser 2000 (pohoří Kimberley, Západní Austrálie)
Aspidites melanocephalus daviei Hoser 2000 (Pilbara, Západní Austrálie)
Aspidites ramsayi (Macleay, 1882) (jihovýchodní vnitrozemí Austrálie)
Aspidites ramsayi panoptes Hoser 2000 (jihozápad Zapadní Austrálie)
Aspidites ramsayi richardjonesi Hoser 2000 (severozápad Západní Austrálie)
GENUS ASPIDOBOA SAUVAGE 1884
Aspidoboa breitensteini (Steindachner 1880) (Borneo)
Aspidoboa brongersmai (Stull 1938) (Malajský poloostrov a Sumatra)
Aspidoboa curtus (Schlegel 1872) (západní Sumatra)
GENUS AUSTRALIASIS WELLS AND WELLINGTON 1983
Australiasis amethistina (Schneider 1801) (jižní Nová Guinea)
Australiasis amethystinus clarki (Barbour 1914) (severovýchod Austrálie)
Australiasis clastolepis (Harvey et. al. 2000) (Molucké ostrovy, Indonésie)
Australiasis duceboracensis (Gunther 1879) (Bismarkovo souostroví)
Australiasis nauta (Harvey et. al. 2000) (Tanimbarské ostrovy, Indonésie)
Australiasis timorensis (Peters 1877) (Timor)
Australiasis tracyae (Harvey et. al. 2000) (ostrov Halmahera, Indonésie)
GENUS BOTHROCHILUS FITZINGER 1843
Bothrochilus boa (Schlegel 1837) (Bismarkovo souostroví)
GENUS BROGHAMMERUS GENUS NOVEAU
Je to skupina extrémně velkých krajt z Jihovýchodní Asie. Dosud byl považován za jediný druh známá krajta mřížkovaná - Reticulated Python (Broghammerus reticulatus)
Vyskytuje se v Indonésii na malých ostrovech a západně od Nové Guinei, v Indočíně (Thajsko, Barma, Vietnam, Laos ), na Filipínách. Nyní popisované poddruhy se navzájem liší fyzickým vzhledem, rozdíly v DNA, vzorem skvrn, barvou očí.
BROGHAMMERUS RETICULATUS DÁLE GIBBONSI subsp.nov.
Holotyp je uložen ve Field museum of natural history v Chicagu a pochází z ostrova Ambon. Tento poddruh se vyznačuje menší velikostí tmavším zbarvením těla se světlejší hlavou. Dále byly nalezeny rozdíly při analýze DNA. Vyskytuje se na ostrově Ambon, Ceram společně s Australiasis Clastolepis. Pojmenovaná byla po australském herpetologovy Daleu Gibbonsovi.
BROGHAMMERUS RETICULATUS EUANEDWARDSI subsp. nov.
Holotyp je opět uložen v Chicagu a pochází z Nakhon Ratchasima v centrálním Thajsku. Je to větší rasa krajty mřížkované, jsou známí jedinci přesahující 6m. Ačkoli je nabízena jako žlutohlavá a mírná varianta tak ne všichni jedinci mají takovýto charakter. Většina jedinců je mírná, zvláště dospělí jedinci bývají dobrými domácími mazlíčky. Tento poddruh je znám jen z Thajska, ale pravděpodobně obývá nejzápadnější oblasti výskytu rodu Broghammerus. Od ostatních poddruhů se odlišuje místem výskytu a rozdíly v DNA. Pojmenovaná je podle herpetologa Euana Edwardse.
BROGHAMMERUS RETICULATUS HAYDN MACPHIEI subsp. nov.
Holotyp je opět uložen v Chicagském muzeu a pochází z Kapit Distrikt, Sarawak, (Borneo), Malajsie. Je to velká rasa dosahující 6m. Vyskytuje se na Borneu a Sulawesi. Tito jedinci bývají často kousaví. Žlutohlaví jedinci se vyskytují, ale nejsou běžní. Od ostatních poddruhů se odlišují místem výskytu a rozdíly v DNA. Pojmenována podle australského herpetologa Haydna McPhiea.
BROGHAMMERUS RETICULATUS NEIL SONNEMANI subsp. nov.
Holotyp opět v Chicagu pochází z provincie Davao, ostrov Mindanao, Filipíny. Velký poddruh, jedinci jsou většinou agresivní. Žlutohlaví jedinci jsou známí, ale nejsou běžní. Vyskytuje se pouze na ostrově Mindanao a přiléhajících filipínských ostrovech. Pojmenovaná podle australského chovatele hadů Neila Sonnemana.
BROGHAMMERUS RETICULATUS PATRICKCOUPERI subsp. nov.
Holotyp je v muzeu v Harvardu pochází z Jižního Timoru ( Djamplong ) Vyskytuje se pouze na Timoru dosahuje menší velikosti a mívá světlé zbarvení. Je málo známá a zřídka se chová v zajetí. Vyskytuje se společně s Australiasis timorensis. Pojmenovaná podle herpetologa Patricka Coupera z Queenslandu.
BROGHAMMERUS RETICULATUS STUARTBIGMOREI subsp. nov.
Holotyp je opět v Harvardu z ostrova Jáva v Indonésii. Je zbarvená do žluta, dosahuje různých velikostí, ale spíše větších. Většinou má světlé oči. Vyskytuje se na ostrově Jáva a také zvířata z ostrova Bali zřejmě patří k tomuto poddruhu. Byli u nich nalezeny rozdíly v DNA. Pojmenovaná je podle Stuarta Bigmora australského herpetologa specializujícího se na taxonomii varanů.
GENUS CHONDROPYTHON MEYER 1874
Známá krajta zelená GREEN TREE PYTHON, u které se už delší dobu spekuluje o tom, že se jedná o komplex druhů či podruhů. HOSER nesouhlasí se synonymizací tohoto rodu s rodem MORELIA ( KLUGE 1992 ). Hoser do rodu Morelia řadí pouze tzv. kobercové krajty, poukazuje na markantní rozdíly ve folidóze hlavy, barvě a další. Domnívá se, že oba rody pocházejí ze společného předka. U tohoto druhu HOSER popsal nový podruh:
CHONDROPYTHON VIRIDIS SHIREENAE sub.nov.
HOSER takhle označil jedince z pevninské části Austrálie z Yorského poloostrova v Queenslandu. Tyto krajty se vyznačují linií bílých teček podél dorsální části páteře a protáhlým tvarem hlavy. Mezi chovateli jsou označovány jako forma CAPE YORK podobné zvířata se nacházejí na jihu Papuy Nové Guinei a označují se jako forma MERAUKE.
GENUS HELIONOMUS GRAY 1842
Helionomus sebae ( GMELIN 1789 )(Afrika jižně od Sahary s výjimkou Jižní Afriky)
Helionomus natalensis ( SMITH 1840 )(Jihoafrická republika a přilehlé oblasti)
GENUS KATRINUS HOSER 2000
Katrinus fuscus ( PETERS 1873 ) (severovýchodní Austrálie)
Katrinus fuscus cornwallisius ( Funther 1879 ) (jižní Nová Guinea)
KATRINUS FUSCUS JACKYAE sub. nov.
Dorůstá průměrně dva metry vybarvená je na hřbetní straně olivově šedě bez znatelných znaků. Břišní strana je zbarvená od krémové po oranžovou. Tento podruh žije sympatricky s LIASIS OLIVACEUS na lokalitě Kalumburu v Západní Austrálii. Od ostatních podruhů se liší místem výskytu: vyskytuje se v Kimberley Ranges v Západní Austrálii a Severním teritoriu, zatímco KATRINUS FUSCUS FUSCUS se vyskytuje na východním pobřeží Queenslandu a přilehlých oblastech, KATRINUS FUSCUS CORNWALLISUS se vyskytuje na Nové Guinei a jejich přilehlých ostrovech.
Katrinus mackloti (Dumeril and Bibron 1844) (ostrovy Malé Sundy, Indonésie)
Katrinus mackloti dunni (Stull 1932) (ostrov Wetar, Indonésie)
Katrinus savuensis (Brongersma 1956) (ostrov Sawu )
GENUS LEIOPYTHON HUBRECHT 1879
Leiopython albertisi (Gray 1842) (východní Irian Jaya)
Leiopython albertisi barkeri Hoser 2000 (Mussau, Papua-NováGuinea)
Leiopython albertisi bennetti Hoser 2000 (severovýchodní Papua-Nová Guinea)
Leiopython hoserae Hoser 2000 (jižní Nová Guinea a jižní Irian Jaya)
GENUS LENHOSERUS HOSER 2000
Lenhoserus boeleni (Brongersma 1953) (Nová Guinea a Irian Jaya)
GENUS LIASIS GRAY 1840
Liasis olivaceus (Gray 1842) (severní Austrálie)
Liasis olivaceus barroni (Smith, 1981) (Pilbara, Západní Austrálie)
Liasis papuana (Peters and Doria 1878) (Nová Guinea a Irian Jaya)
GENUS MORELIA GRAY 1842.
Morelia bredli (Gow 1981) (Centralní Austrálie)
Morelia carinata (Smith 1981) (Kimberley, severozápad Austrálie)
Morelia cheynei Wells and Wellington 1983 (severovýchodní Queensland, Austrálie)
MORELIA MIPPUGHAE sp. nov.
Holotyp je uložen v muzeu Jižní Austrálie. Středně velká krajta nejblíže příbuzná MORELIA MACBURNIEI sp.nov. z ostrova St. Francis od které se liší kosodelníkovým tvarem hřbetních šupin na rozdíl od kopinatého tvaru. Od příbuzné MORELIA METCALFEI (MURRAY/ DARLING PYTHON) se liší zbarvením na hřbetě. Tento druh je zbarven světle černohnědě. Vyskytuje se pouze ve Flenders a Middleback Randers v jižní Austrálii kde se žádní jiní kobercovky nevyskytují.
Morelia harrisoni Hoser 2000 (jižní Nová Guinea a jižní Irian Jaya)
Morelia imbricata (Smith 1981) (jihozápad Austrálie)
MORELIA MACBURNIEI sp. nov.
Opět středné velký druh krajty který se jako jediný vyskytuje na ostrově St. Francis je příbuznou MORELIA IMBRICATA se kterou je spojuje podobný tvar hřbetních šupin. Populace tohoto druhu je potencionálně ohrožena a odhaduje se na méně než tisíc jedinců.
Morelia macdowelli Wells and Wellington 1983 (východ Austrálie, podél pobřeží)
Morelia metcalfei Wells and Wellington 1985 (vnitrozemí Východní Austrálie)
Morelia spilota (Lacepede 1804) (pobřežní oblasti Nového Jižního Walesu, Austrálie)
Morelia variegata (Gray 1824) (severní Austrálie)
GENUS NYCTOPHILOPYTHON WELLS AND WELLINGTON 1985
Nyctophilopython oenpelliensis (Gow 1977) (Arnhem Land, Austrálie)
GENUS PYTHON DAUDIN 1803
Python molurus (Linnaeus 1758) (Indický subkontinent)
Python molurus bivittatus Kuhl 1820 (Indočína až Indonésie)
Python molurus pimbura Deraniyagala 1945 (Ceylon)
GENUS SHEREENHOSERUS GEN. NOV
SHEREENHOSERUS ANCHIETAE, BOCAGE 1887(Angola a Namibie)
SHIREENHOSERUS REGIA ( SHAW 1802 ) (západní subsaharská Afrika)
Dva africké druhy, krajta angolská a krajta královská u kterých Hoser změnil pouze rodové jméno
Literatura a WWW:
Hroznýši a krajty (M. Kocián 2000)
www.smuggled.com
www.rainbowboas.com/biology/python_taxonomy.htm
www.vpi.com